•  

      Základní škola, Brno, Jasanová 2, příspěvková organizace

      ŠKOLNÍ ŘÁD ZÁKLADNÍ ŠKOLY

      Č. j.:

      ZŠ00517/2018

      Schválil

      Mgr. Přemysl Jeřábek, ředitel

      Školská rada schválila dne

      27.9.2018

      Na provozní poradě projednáno dne

      27.8.2018

      Směrnice nabývá platnosti dne

      1.9.2018

      Směrnice nabývá účinnosti dne

      1.9.2018

       

      Ředitel základní školy, jejíž činnost vykonává Základní škola, Brno, Jasanová 2, příspěvková organizace v souladu s ustanovením § 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, a vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění,

      vydává

      školní řád základní školy, jejíž činnost vykonává Základní škola, Brno, Jasanová 2, příspěvková organizace.

       

      1.       Provoz a vnitřní režim školy

        1. Budova a areál školy jsou v provozu od 6:30 do 16:30 hodin.

      Žáci mohou vstupovat do budovy od 7.00 hodin před začátkem dopoledního vyučování pomocí čipů. Jestliže žák vstupuje do budovy školy v průběhu vyučovací hodiny nebo po vyučování, nahlásí svůj příchod vyučujícímu dané vyučovací hodiny nebo na sekretariátu školy.

        1. Vyučování začíná denně v 8:00 h, výjimečně v 7:00 h. Rozvrh hodin je následující:

       

      hodina

       

      hodina

       

      0.

      7:00 – 7:45

      7

      13:45 – 14:30

      1.

      8:00 – 8:45

      8.

      14:40 – 15:25

      2.

      8:55 – 9:40

      9.

      15:35 – 16:20

      3.

      10:00 – 10:45

       

       

      4.

      10:55 – 11:40

       

       

      5.

      11:55 – 12:40

       

       

      6.

      12:50 – 13:35

       

       

       

       

        1. Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách a při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy stanoví škola zařazení a délku přestávek podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
        2. Nad žáky je po celou dobu jejich přítomnosti ve škole nebo v areálu školy vykonáván dohled podle rozpisu dohledů stanoveného ředitelem školy.
        3. Žák přichází na vyučovací hodiny včas, nejpozději 5 minut před začátkem vyučování.
        4. V době přestávek nesmí žák opustit budovu školy.
        5. V době přestávky mezi odpoledním a dopoledním vyučováním nezletilí žáci mohou opouštět budovu školy.
        6. V době přestávky mezi odpoledním a dopoledním vyučováním se žáci zdržují na místech určených ředitelem školy  nebo mohou využít Školního klubu.
        1. Opouští-li žák v průběhu vyučování školu (např. odchází k lékaři), pak o svém odchodu uvědomí předem třídního učitele nebo zástupce ředitele.
        2. Žák přichází do školy vhodně a čistě upraven. Po příchodu do školy se přezouvá do vhodné obuvi a odkládá svršky v šatně.
        3. Pro žáky jsou vyhrazeny stojany na kola před budovou školy. Žáci jsou povinni kola uzamykat.
        4. Do odborných učeben, tělocvičny, na školní hřiště  a do bazénu vstupují žáci pod dohledem vyučujícího.

       

      2.       Provoz a vnitřní režim při činnostech mimo místo, kde škola organizuje vzdělávání

        1. O vzdělávání a akcích mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, jsou žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků informováni nejpozději 1 den předem, a to formou zápisu do elektronických žákovských knížek. Informace o vzdělávání a akcích mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, obsahují sdělení o začátku a konci konání vzdělávání nebo akce, o místě shromáždění žáků před zahájením vzdělávání nebo akce, o místě rozchodu žáků po ukončení vzdělávání nebo akce, případně další nutné organizační pokyny.
        2. Podmínkou účasti žáka na vzdělávání a akcích mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, je v některých případech doložení informací, které mají vliv na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáka (např. informace o tom, zda je žák plavec, informace o alergiích), případně informací o zdravotním stavu žáka (potvrzení o bezinfekčnosti, posudek o zdravotní způsobilosti žáka).
        3. Po celou dobu vzdělávání a akcí mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, je nad žáky vykonáván dohled. Jestliže místem shromáždění žáků není místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola dohled nad žáky na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění žáků.
        4. Před vzděláváním nebo akcemi mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, jsou žáci prokazatelně poučeni o bezpečnosti a ochraně zdraví. Při pobytu v ubytovacích zařízeních nebo jiných zařízeních se žáci řídí vnitřním řádem tohoto zařízení.
        5. Jestliže se žáci účastní soutěží, bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěž a po dobu dopravy ze soutěže zajišťuje škola, pokud se zákonný zástupce žáka nedohodne se školou jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáka organizátor soutěže.

       

      3.       Podrobnosti k výkonu práv žáků

      Žák má právo

        1. na vzdělání, výchovu a školské služby, které odpovídají vzdělávacímu cíli školy a směřují k rozvoji jeho osobnosti, a to včetně výběru z volitelných a nepovinných předmětů dle nabídky školy, využívání služeb Školského poradenského pracoviště.
        2. na odpočinek v době přestávek,
        3. na ochranu před fyzickým a psychickým násilím, před sociálně patologickými jevy, na ochranu před všemi formami sexuálního zneužívání, xenofobního chování  a před kontaktem s narkotiky a psychotropními látkami,
        4. na informace o průběhu vzdělávání a o hodnocení výsledků vzdělávání a hodnocení chování,
        5. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím podstatných záležitostí jeho vzdělávání a jeho osoby;
        6. na poradenskou pomoc školy nebo školského zařízení (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogického centra, střediskem výchovné péče),
        7. zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být volen, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy školskou radu.
        8. na používání povolených pomůcek,
        9. dodržovat pitný režim

       

      4.       Podrobnosti k výkonu povinností žáků

        1. Žák je povinen řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat. Účast na vyučování nepovinných předmětů je pro přihlášeného žáka povinná. Z výuky nepovinných předmětů se může žák odhlásit vždy na konci pololetí.
        2. Žák je povinen dodržovat školní řád, provozní řády odborných učeben, tělocvičny, bazénu a školního hřiště,  pravidla hygieny, bezpečnosti a požární prevence ve škole, pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti.
        3. Žák je povinen se chovat ke všem zaměstnancům školy slušně. Žák je povinen plnit pokyny všech zaměstnanců školy, které směřují k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Žák je povinen plnit pokyny všech pedagogických pracovníků školy spojené s výchovou a vzděláváním, které jsou vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností žáka stanovených školským zákonem.
        4. Žák nesmí nosit do školy věci, které nemají vztah k vyučování; věci nebezpečné pro život a zdraví (např. výbušniny, zbraně a chemikálie); literaturu a jiné nosiče s tematikou podporující rasismus, násilí, nacismus, fašismus a pornografii. Je zakázáno propagovat, nosit, držet, distribuovat a užívat návykové a omamné látky ve škole nebo v areálu školy.
        5. Ve výuce tělesné výuky nebo při jiných pohybových činnostech žák nesmí nosit oblečení, obuv, šperky ani jiné předměty, které mohou být příčinou úrazu. Piercing si musí žák vyjmout nebo bezpečně přelepit náplastí.
        6. Žák nesmí ubližovat, ohrožovat nebo zastrašovat jiné žáky, nejsou přípustné žádné projevy šikany (včetně kyberšikany).
        7. Žáci nemohou používat mobilní telefony bez souhlasu vyučujícího, nebo TU ve vyučovacích hodinách a ani o přestávkách (v případě nutnosti lze telefonovat z kanceláře školy). Žák může použít mobilní telefon nebo jiné komunikační zařízení s výslovným souhlasem vyučujícího, a to zejména jako učební pomůcku. Je zakázáno pořizování audio a video nahrávek bez souhlasu vyučujícího.
        8. Ve škole nejsou místa určená nebo obvyklá k odkládání takových osobních věcí jako jsou mobilní telefony nebo jiná komunikační zařízení, či peníze. Tyto osobní věci žák neodkládá a nosí je stále při sobě. V případě potřeby (např. výuka tělesné výchovy) žák předá tyto osobní věci do úschovy vyučujícímu.
        9. V případě ztráty osobní věci žák tuto skutečnost neprodleně hlásí vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo v kanceláři školy. V případě, že žák nalezne cizí věc, odevzdá ji do kanceláře školy.

       

      5.       Podrobnosti k výkonu práv zákonných zástupců nezletilých žáků

      Zákonní zástupci žáků mají právo

        1. na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání nezletilého žáka u vyučujících a třídních učitelů na třídních schůzkách a informačních schůzkách, pomocí vzdáleného přístupu do informačního systému školy nebo po předchozí domluvě jinou formou,
        2. na informace o změně výuky; Jestliže dojde ke změně obsahu nebo rozsahu školního vyučování (exkurze, zkrácení vyučování, vyhlášení ředitelského volna, hodina odpadne apod.), škola o těchto skutečnostech informuje na webových stránkách a v elektronické žákovské knížce nejpozději 1 den  předem, ve výjimečných případech (např. havárie) – v daný den;
        3. volit a být voleni do školské rady,
        4. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím a skutečnostem týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka,
        5. na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech vzdělávání žáka.
        6. využívání služeb Školského poradenského pracoviště.

       

      6.       Podrobnosti k výkonu povinností zákonných zástupců žáků

      Zákonní zástupci žáků jsou povinni:

        1. zajistit, aby žák docházel řádně do školy,
        2. na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
        3. oznámit škole údaje evidované ve školní matrice, neprodleně informovat školu o jejich změně a o jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
        4. informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
        5. dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování a omlouvat nezletilé žáky v souladu s podmínkami školního řádu,
        6. v případě nutného lékařského vyšetření nebo ošetření žáka školy, které organizačně zajistí škola, zaplatí regulační poplatek u lékaře.

       

      7.       Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své pedagogické činnosti právo

      1. na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany dětí, žáků, studentů nebo zákonných zástupců dětí a žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole,
      2. aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy,
      3. na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálněpedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti,
      4. volit a být voleni do školské rady,
      5. na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.

       

      8.       Povinnosti pedagogických pracovníků

       

      Pedagogický pracovník je povinen

      1. vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání,
      2. chránit a respektovat práva dítěte, žáka nebo studenta,
      3. chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních,
      4. svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj,
      5. zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí, žáků a studentů a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku,
      6. poskytovat dítěti, žáku, studentovi nebo zákonnému zástupci nezletilého dítěte nebo žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním

       

      9.       Podmínky pro dokládání nepřítomnosti, omlouvání neúčasti žáka ve vyučování

       

      1. Nepřítomnost nezletilého žáka ve výuce omlouvá zákonný zástupce nezletilého žáka.
      2. Zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen
      1.  
      2. oznámit předem známou absenci vždy před jejím započetím třídnímu učiteli nebo zastupujícímu třídnímu učiteli. Škola uvolní žáka z vyučování na žádost rodičů. Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje příslušný vyučující, žádost musí být opatřena prohlášením rodičů, že přebírají odpovědnost za své dítě. Na jeden den uvolňuje třídní učitel, na delší dobu ředitel školy. Při uvolnění delším jak jeden den podávají rodiče řediteli školy prostřednictvím třídního učitele písemnou žádost.
      3. při předem neplánované absenci oznámit třídnímu učiteli nebo zastupujícímu třídnímu učiteli důvody nepřítomnosti ve vyučování nejpozději do 72 hodin od počátku jeho nepřítomnosti (zápisem do elektronické žákovské knížky, osobně, telefonicky, e-mailovou zprávou z předem dohodnuté adresy e-mailem),
      4. následně omluvit nepřítomnost ve výuce zápisem do omluvného listu v den, kdy žák znovu začne navštěvovat školu. Později omluvená nepřítomnost žáka ve výuce je považována za neomluvenou.
      1. Uvedené omluvení žákovy nepřítomnosti ve vyučování se současně považuje za včasné oznámení žákovy nepřítomnosti ve vyučování.
      2. Pokud to třídní učitel považuje za důvodné a se souhlasem ředitele školy, může požadovat jako součást omluvenky žáka z důvodu nemoci nebo návštěvy lékaře potvrzení ošetřujícího lékaře. O této skutečnosti je zákonný zástupce nezletilého žáka prokazatelně informován, včetně období, na které je tento způsob omlouvání požadován.

       

      10.       Podmínky uvolnění z vyučování některého předmětu

       

      1. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu.
      2. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na základě posudku vydaného registrujícím lékařem, pokud má být žák uvolněn na pololetí školního roku nebo na školní rok
      3. Ředitel školy může uvolnit žáka z vyučování některého předmětu pouze na období, které následuje po podání žádosti a které odpovídá doporučení lékaře. Ředitel neuvolňuje žáka z vyučování některého předmětu se zpětnou platností.
      4. Je-li žák částečně uvolněn z tělesné výchovy, je přítomen v hodině tělesné výchovy a je zapojen do výuky dle svých možností.
      5. Je-li žák zcela uvolněn z tělesné výchovy  a výuka tělesné výchovy probíhá první nebo poslední vyučovací hodinu, je žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
      6. Je-li žák uvolněn z tělesné výchovy zcela a výuka neprobíhá první nebo poslední vyučovací hodinu, je žák přítomen v hodině a vyučující nad ním vykonává dohled.

       

      11.       Hodnocení výsledků vzdělávání žáka

      1. Získávání podkladů hodnocení výsledků vzdělávání
      1. Podklady pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků vyučující získávají zejména soustavným sledováním výkonů žáka a připravenosti na vyučování a analýzou výsledků činností žáků.
      2. Podklady pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků vyučující získávají konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.
      3. Výchovný poradce je povinen seznamovat ostatní vyučující s doporučeními psychologického vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů pro klasifikaci žáka.
      4. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru znevýhodnění.
      5. Vyučující respektují doporučení pedagogicky-psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při hodnocení výsledků vzdělávání. Volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony.
      6. Do hodnocení výsledků vzdělávání žáka vyučující zapojuje žáka (sebehodnocení žáka) v míře, která odpovídá volní a rozumové vyspělosti žáka. Výsledné hodnocení výsledků vzdělávání žáka vyučující žákovi vysvětlí a zdůrazní, v čem se může žák zlepšovat.
      7. Případy nedostatečného prospěchu a nedostatky chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla na konci čtvrtletí.
      8. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci pololetí se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje pouze na základě průměru klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal.
      9. Písemné, grafické a jiné práce budou dle zvážení vyučujícího uschovány po celé klasifikační období včetně doby, po kterou se mohou zákonní zástupci nebo zletilý žák odvolat proti klasifikaci.

      2. Informace o průběžném hodnocení výsledků vzdělávání a hodnocení na vysvědčení

       

      1. Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení, hodnocení zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, prací. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledek hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 1 týdne.
      2. Všechny známky jsou zapsány v elektronické žákovské knížce. Elektronická žákovská knížka žáka je přístupná zákonným zástupcům žáka. Učitel zaznamená známky do elektronické  žákovské knížky nejpozději do 3 dnů od hodnocení žáka.
      3. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka prokazatelným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získávání známek (ústní zkoušení, písemné atd.).
      4. Zákonné zástupce nezletilých žáků informuje o prospěchu žáka třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů na schůzkách s rodiči; třídní učitel nebo učitel v průběhu pololetí, jestliže o to rodiče nebo zákonní zástupci žáka požádají.
      5. Údaje o hodnocení prospěchu a chování žáka jsou sdělovány pouze zákonným zástupcům žáka, nikoli veřejně.

       

      Jestliže žák nesplní podmínky hodnocení vzdělávání v řádném termínu, je hodnocen v náhradním termínu stanoveném vedením školy.

       

      12.       Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

      1. Při hodnocení průběžné i celkové klasifikace je uplatňována přiměřená náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
      2. Přihlíží se k věkovým zvláštnostem žáka a k tomu, že mohl v průběhu období zakolísat ve výkonech vzhledem k určité indispozici, k aktivnímu přístupu.
      3. Tento vnitřní klasifikační řád dělí pro potřebu klasifikace předměty do dvou skupin:
        • předměty s převahou teoretického zaměření a praktických činností
        • předměty s převahou výchovného zaměření​​​​
      4. Prospěch a chování

      Prospěch žáka v jednotlivých předmětech (povinných, povinně volitelných, nepovinných) je klasifikován těmito stupni:

      - výborný

      - chvalitebný

      - dobrý

      - dostatečný

      - nedostatečný

      Chování žáka je hodnoceno stupnicí :

      1 - velmi dobré

      2 - uspokojivé

      3 - neuspokojivé .

      Celkový prospěch

      Prospěl s vyznamenáním – není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování velmi dobré

      Prospěl – není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný

      Neprospěl – je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný

      5. Postup do vyššího ročníku:

      Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl ve všech povinných předmětech stanovených vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn.

      Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

      6. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

      Podklady  pro  hodnocení  a  klasifikaci  prospěchu  a  chování  získává  učitel  zejména  těmito metodami, formami a prostředky:

      • soustavným diagnostickým pozorováním žáka
      • soustavným pozorováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
      • různými druhy zkoušek – ústní, písemné, grafické, praktické, pohybové
      • kontrolními písemnými pracemi
      • analýzou výsledků činností žáka
      • konzultacemi s ostatními učiteli, výchovným poradcem, příp. psychologem, lékařem
      • rozhovory se žákem a rodiči ( resp. zákonnými zástupci žáka ).
      • sebehodnocení žáků

      Žák musí být v předmětu vyzkoušen alespoň dvakrát za každé pololetí ústně, v matematice, v českém jazyce navíc vypracuje minimálně dvě hodnocené písemné práce.

      Výsledek klasifikace oznamuje učitel žákovi a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací oznámí žákovi do týdne. Žák má možnost nápravy a sebehodnocení.

      V případě absence v daném předmětu vyšší než 40% může ředitel školy nařídit přezkoušení žáka v daném předmětu za pololetí a to k 31. lednu a 30. červnu kalendářního roku,

      • do absence se započítávají všechny omluvené či neomluvené hodiny
      • přezkoušení probíhá v termínu od 10. prosince do data ukončení klasifikace za 1. pololetí a od 10. června do data ukončení klasifikace za 2. pololetí,
      • datum a čas přezkoušení jsou žákovi sdělena písemně,
      • přezkoušení vede vyučující v daném předmětu za přítomnosti dalšího pedagogického
      • pracovníka školy,
      • z přezkoušení je pořízen zápis obsahující průběh přezkoušení a jeho
      • přezkoušení žáka není nutné vždy při dosažení či překročení 40% absence všech reálně
      • odučených hodin v daném předmětu za aktuální pololetí, ale vždy s ohledem na individuální potřeby žáka,
      • přezkoušení žáka konzultuje vyučující před jeho písemným oznámením s vedením školy,
      • přezkoušení je vedeno s pedagogickým taktem,
      • přezkoušení je možné vést ústní, či písemnou formou nebo kombinací obou způsobů.

      Přezkoušení není přezkoumáním výsledků hodnocení žáka podle § 51, odstavec 4, zákona 561/2004 Sb., ale jedním ze způsobů hodnocení žáka v průběhu školního roku.

      Termíny kontrolních písemných prací konzultuje vyučující s třídním učitelem, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích. V případě nutnosti určí termíny ředitel školy.

      13.       Klasifikace žáka

      1. Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět.
      2. V předmětu, který vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitel školy.
      3. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
      4. U žáka se zdravotním znevýhodněním, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení.
      5. Stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií:
      6. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin
      • předměty s převahou teoretického zaměření,
      • předměty s převahou praktických činností
      • předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

      7. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

      8. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

      Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

      Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

      • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
      • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a  praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
      • kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
      • aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
      • přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
      • kvalita výsledků činností,
      • osvojení účinných metod samostatného studia.

      9. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

      Stupeň 1 (výborný)

      Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

      Stupeň 2 (chvalitebný)

      Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

      Stupeň 3 (dobrý)

      Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

      Stupeň 4 (dostatečný)

      Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

      Stupeň 5 (nedostatečný)

      Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně,  přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají  vážné  nedostatky.  Závažné  nedostatky  a  chyby  nedovede  opravit  ani  s  pomocí  učitele. Nedovede samostatně studovat.

      10. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

      Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.

      Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

      • vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
      • osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
      • využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
      • aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,
      • kvalita výsledků činností,
      • organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
      • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,
      • hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
      • obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

      11. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

      Stupeň 1 ( výborný)

      Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

      Stupeň 2 (chvalitebný)

      Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

      Stupeň 3 (dobrý)

      Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

      Stupeň 4 (dostatečný)

      Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

      Stupeň 5 (nedostatečný)

      Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního  prostředí.  Nevyužívá  hospodárně  surovin,  materiálů  a  energie.  V  obsluze  a  údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

      12. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

      Převahu  výchovného  zaměření  mají:  výtvarná  výchova,  hudební  výchova  a  zpěv,  tělesná  a sportovní výchova.

      Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

      Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

      • stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
      • osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
      • poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
      • kvalita projevu,
      • vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
      • estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,
      • v  tělesné  výchově  s  přihlédnutím  ke  zdravotnímu  stavu  žáka  všeobecná,  tělesná  zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

      13. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

      Stupeň 1 (výborný)

      Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

      Stupeň 2 (chvalitebný)

      Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti,  dovednosti  a  návyky  v  nových  úkolech.  Má  aktivní  zájem  o  umění,  o  estetiku  a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

      Stupeň 3 (dobrý)

      Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

      Stupeň 4 (dostatečný)

      Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

      Stupeň 5 (nedostatečný)

      Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

      14. Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií

      O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy na základě žádosti zákonných zástupců žáka. Týká se i žáků podle uvedených v§ 16 Školského zákona a žáků logopedické třídy.

      Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

      Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

      Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

      15. Celkové hodnocení žáka

      • Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace žáka z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci z nepovinných předmětů.  Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.
      • Nelze – li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín (nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí). Není – li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
      • Nelze- li žáka hodnotit na konci druhého pololetí , určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín (nejpozději do konce září násl. škol.roku). V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
      • Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností seznámen, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka o přezkoušení požádat na příslušném krajském úřadě.
      • Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy ( popř. krajský úřad – pokud vyučujícím je ředitel školy ). Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol na předepsaném tiskopise.
      • Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do čtrnácti dnů. Termín určí ředitel školy. Výsledek přezkoušení oznámí škola prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka.
      • Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník  pokud na konci druhého pololetí neprospěl a nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze ze závažných zdravotních důvodů.
      • Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku.

      16. Opravné zkoušky

       

      • Žáci devátých ročníků a žáci , kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření konají , opravné zkoušky
      • Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. jejich průběh je písemně zaznamenán. Nemůže-li se žák dostavit pro nemoc, doloženou lékařským potvrzením, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek do 15. září. Žák může vykonat pouze jednu opravnou zkoušku za den.
      • Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez předložení dokladu o nemoci neprospěl.
      • Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.

      14.       Výchovná opatření

      1. V případě zvláště závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto řádem ředitel vyloučí žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení. To neplatí pro zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a zařízení pro preventivně výchovnou péči podle zákona upravujícího ústavní a ochrannou výchovu a preventivně výchovnou péči.
        Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení  nebo vůči ostatním žákům nebo studentům se považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.
        Dopustí-li se žák nebo student takového jednání  oznámí ředitel školy nebo školského zařízení tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jde-li o nezletilého, a státnímu zastupitelství do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl.
      2. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické nebo fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.
      3. Třídní učitel může  na  základě  vlastního  rozhodnutí  nebo  na  základě  podnětu   ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění.

        Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení udělit žákovi:

        - napomenutí třídního učitele

        - důtku třídního učitele

        - důtku ředitele školy

        Třídní učitel před udělením napomenutí třídního učitele písemně informuje rodiče prostřednictvím EŽK o kázeňských problémech žáka.

        Před udělením důtky TU zpravidla dává třídní učitel podnět ke svolání výchovné komise.

        Před návrhem řediteli školy k udělení důtky ředitele školy svolává třídní učitel zpravidla výchovnou komisi.

        Důtka ředitele školy se uděluje po projednání pedagogickou radou.

      4. Postup při udělování kázeňských opatření v případě neomluvených hodin a porušení řádu školy:
      • napomenutí třídního učitele - zejména za 1 -2  neomluvené hodiny,  časté neplnění školních povinností, porušování školního řádu
      • důtku třídního učitele - zejména za 3-4 neomluvené hodiny, opakované neplnění školních povinností, závažné porušení školního řádu
      • důtku ředitele školy - zejména za 5-6 neomluvených hodin, hrubé porušení školního řádu
      • snížený stupeň z chování na uspokojivé - 7, 8, 9 neomluvených hodin  + viz. bod 16
      • snížený stupeň z chování na neuspokojivé - 10  a více neomluvených hodin + viz. bod 16

      5. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

      1.  

      6. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

      7. Žáka, který splnil povinnou školní docházku, může ředitel školy vyloučit nebo podmíněně vyloučit ze školy v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.

       

      15.       Klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

      U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní),ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikace  nevychází učitel  z  prostého  počtu  chyb,  ale  z  počtu  jevů,  které  žák  zvládl.  To  ale  neznamená,  že  žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce.

      Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení.

      Smlouvu s rodiči o slovním hodnocení připravuje příslušný třídní učitel, výchovný poradce ve spolupráci s ostatními učiteli, v jejichž předmětech má být žák slovně hodnocen. Po podpisu smlouvy zástupci žáka i školy je žák hodnocen slovně.

      1. Při slovním hodnocení se uvádí:

       - ovládnutí učiva předepsaného osnovami

      • ovládá bezpečně
      • ovládá
      • podstatné ovládá
      • ovládá se značnými mezerami
      • neovládá

      - úroveň myšlení

      • pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti
      • uvažuje celkem samostatně
      • menší samostatnost myšlení
      • nesamostatné myšlení
      • odpovídá nesprávně i na návodné otázky

      - úroveň vyjadřování

      • výstižné, poměrně přesné
      • celkem výstižné
      • nedostatečně přesné
      • vyjadřuje se s obtížemi
      • nesprávné i na návodné otázky

      - úroveň aplikace vědomí

      • spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností
      • dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb
      • s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští
      • dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
      • praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele píle

      - zájem o učení

      • aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
      • učí se svědomitě
      • k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů
      • malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
      • pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

      Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Uvedené formulace může vyučující doplnit a upravit o ohodnocení píle, jeho přístupu k dalšímu vzdělávání, sebehodnocení.

      Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte.

      2. Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení

      Prospěch

      Ovládnutí  požadovaných  poznatků, fakt, pojmů, definic a zákonitostí 

      1 – výborný                          ovládá bezpečně

      2 – chvalitebný                      ovládá

      3 – dobrý                              v podstatě ovládá

      4 – dostatečný                       ovládá se značnými mezerami

      5 - nedostatečný                   neovládá

                 

      Myšlení          

      1 – výborný                      pohotový,     bystrý, dobře   chápe   souvislosti, samostatný

      2 – chvalitebný                  uvažuje celkem samostatně

      3 – dobrý                          menší samostatnost v myšlení

      4 – dostatečný                   nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou

      5 - nedostatečný               odpovídá nesprávně i na návodné otázky

       

      Vyjadřování    

      1 – výborný                       výstižné a poměrně přesné

      2 – chvalitebný                   celkem výstižné

      3 – dobrý                           myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

      4 – dostatečný                      myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

      5 - nedostatečný                 nedokáže  se  samostatně  vyjádřit,  i  na  návodné otázky odpovídá nesprávně

                 

      Celková aplikace vědomostí    

      1 – výborný                       užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností  pracuje samostatně, přesně a s jistotou

      2 – chvalitebný                 dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen      menších chyb

      3 – dobrý                           řeší  úkoly  s  pomocí  učitele  a  s  touto  pomocí snadno překonává potíže    a odstraňuje chyby

      4 – dostatečný                      dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

      5 - nedostatečný                    praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

                 

      Aktivita, zájem o učení

      1 – výborný                         aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

      2 – chvalitebný                    učí se svědomitě

      3 – dobrý                             k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

      4 – dostatečný                     malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

      5 - nedostatečný                 pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

       

      16.       Chování 

      1- velmi dobré          

      Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

      2 - uspokojivé          

      Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

      3 - neuspokojivé         

      Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.

      17.       Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

      Žáci jsou prokazatelně poučeni o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví ve škole a před každou akcí konanou mimo školu.

      1. ​​​​​​Kromě poučení o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví je bezpečnost a ochrana zdraví žáků je zajištěna formou pedagogického dohledu a při činnostech, které to vyžadují, poskytnutím a použitím osobních ochranných prostředků.​​​​​​
      2. Ochrana před sociálně patologickými jevy, projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí je zakomponována do výchovné a vzdělávací činnosti školy, koordinovaně rozvíjena metodikem prevence a výchovným poradcem.

      18.       Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

      1. Žák je povinen šetřit a udržovat školní majetek v pořádku a veškeré svěřené pomůcky. Chová se tak, aby zamezil jejich poškození a ztrátě.
      2. Byla-li škoda na majetku způsobena úmyslně či z nedbalosti, je žák povinen vznik škody okamžitě nahlásit a škodu nahradit v částce předepsané školou.

      19.       Podmínky školního stravování, splatnost úplaty za školní stravování

      Školní stravování žáků je zajištěno ve školní jídelně, jejíž činnost vykonává Základní škola, Brno, Jasanová 2, příspěvková organizace.

      1. Žák má v rámci školního stravování právo denně odebrat oběd.
      2. Úplata za školní stravování je určena výší finančního normativu.
      3. Výše finančního normativu se určí v rámci rozpětí finančních limitů stanovených ve vyhlášce č. 107/2005 Sb., v platném znění, podle cen potravin v místě obvyklých.
      4. ​​​​​​​Úplata za školní stravování za příslušný kalendářní měsíc je splatná nejpozději do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce, nedohodne-li se ředitel základní školy se zákonným zástupcem žáka jinak.

      20.       Poučení o povinnosti dodržovat školní řád:

      Tento školní řád je vystaven na veřejném místě, na webových stránkách školy a všichni žáci a zákonní zástupci jsou s ním seznámeni na počátku školního roku a  jsou povinni se jím řídit. ​​​​​​​

      21.       Závěrečná a zrušovací ustanovení

       

      Školní řád zrušuje Školní řád ze dne 28.8.2017

       

       

      V Brně : 27.08.2018

       

       

      podpis ředitele školy